Breakfast, brunch, lunch, dinner, supper, pudding, ...

....aneb o stravování v Anglii....Na úvod bych asi měla říct, že zdravá strava se mně hodně (do)týká, je pro mě životním stylem a neustále se v ní snažím vzdělávat. A proto, když jsem dorazila do Anglie, nestačila jsem se divit. Myslela jsem, že příběhy o tom, jak zde lidé žijí jen z polotovarů, jsou jen řeči zlých jazyků, ale opak je pravdou! Anglie je opravdu zemí polotovarů! Vařené brambory v konzervě, umytá a oloupaná zelenina na plastových talířcích, připravené omáčky na těstoviny, pečené quiche, vyloupaná granátová jablka v umělohmotných miskách a další. Na straně druhé stojí kvalita potravin, která je jednoznačně vyšší než u nás v Česku. Mile mě překvapil Milk run (jen pro vysvětlení - jedná se o  systém dovážení čerstvého mléka a jeho odvozu prázdných sklenic v určitých intervalech), mléko pochází přímo od místních farmářů a je jen lehce pasterizováno, takže se vám po určité době může zkazit v lednici (což u UHT mléka neexistuje). Zelenina a ovoce jsou zde také kvalitní (většina je vypěstována přímo ve Velké Británii, v sadech, které jsme měli za domem) a relativně levné, pokud přihlédneme k výši standardního platového ohodnocení. Proč tedy lidé přežívají na polotovarech místo toho, aby si uvařili čerstvé a kvalitní jídlo? Odpovědí je nedostatek času, lenost a zvyk.

Cukr, kam se podíváš

Cukr je jako droga. Jeden kousek většinou nestačí a tělo chce víc. Že není ničím zdravým, to ví asi každý. V rozumné míře tolik neškodí, ale co ona ta rozumná míra je? ''Puddingem'' je zde označován dezert či nějaká sladkost po jídle. Většinou po večeři. I to je však individuální. V naší host family děti snídají cereálie či nutelu, po obědě zakousnou čokoládovou tyčinku, po příchodu ze školy si dají opět něco sladkého a po večeři též. Takže celý den defacto přežívají jen na cukru. A kde jsou vitamíny, minerály a další potřebné živiny? No, možná v těch polotovarech. 

Režim malých obědů a velkých večeří

Společná večeře je zde jedním ze znaků rodiny a pospolitosti. Je jedno, jestli večeříte v 19h či 22h, večeře je zde vždy největší jídlo dne. A také hlavní důvod přírůstku váhy většiny au-pair. Je opravdu obtížné se tomuto režimu přizpůsobit, pokud jste zvyklí mít velký oběd uprostřed dne a pak už jen nějakou lehčí večeři. Pokud si totiž dáte na oběd tolik oblíbený sendvič, většinou vás nezasytí úplně a máte potřebu se "dojídat". A večer sníte svou obvyklou porci, která se vám z větší části uloží, neboť už nemáte dostatek pohybu na to, ji spálit. Večeři se navíc při au-pair práci nevyhnete, protože je vyžadováno, aby jste jedli s dětmi. Toť začarovaný kruh. 

Co si myslíte o anglickém způsobu stravování vy? A preferujete velký oběd či večeři?