Cukr, kam se podíváš
Cukr je jako droga. Jeden kousek většinou nestačí a tělo chce víc. Že není ničím zdravým, to ví asi každý. V rozumné míře tolik neškodí, ale co ona ta rozumná míra je? ''Puddingem'' je zde označován dezert či nějaká sladkost po jídle. Většinou po večeři. I to je však individuální. V naší host family děti snídají cereálie či nutelu, po obědě zakousnou čokoládovou tyčinku, po příchodu ze školy si dají opět něco sladkého a po večeři též. Takže celý den defacto přežívají jen na cukru. A kde jsou vitamíny, minerály a další potřebné živiny? No, možná v těch polotovarech.
Režim malých obědů a velkých večeří
Společná večeře je zde jedním ze znaků rodiny a pospolitosti. Je jedno, jestli večeříte v 19h či 22h, večeře je zde vždy největší jídlo dne. A také hlavní důvod přírůstku váhy většiny au-pair. Je opravdu obtížné se tomuto režimu přizpůsobit, pokud jste zvyklí mít velký oběd uprostřed dne a pak už jen nějakou lehčí večeři. Pokud si totiž dáte na oběd tolik oblíbený sendvič, většinou vás nezasytí úplně a máte potřebu se "dojídat". A večer sníte svou obvyklou porci, která se vám z větší části uloží, neboť už nemáte dostatek pohybu na to, ji spálit. Večeři se navíc při au-pair práci nevyhnete, protože je vyžadováno, aby jste jedli s dětmi. Toť začarovaný kruh.
Co si myslíte o anglickém způsobu stravování vy? A preferujete velký oběd či večeři?